Antikvita

 Tak nějak jsem si chtěla vyfotit věci, které mě zaujaly. Ale jak to vždycky bývá, kdy někam jde člověk s odhodláním fotit a na místě mu to přijde už blbé, tak to bylo přesně tady. Trochu bych vypadala jako zloděj obhlížející kořist :-D tak raději ne. Několikrát v minulosti jsem tady byla, ale nenadchlo mě to tu, tentokrát docela i nadchlo, ale není to místo, kde by se člověk mohl "rochňat" déle než pár minut, jelikož Vás majitel neustále sleduje a prostoru tam také moc není a z cen se Vám zvedá tlak. Abych ale jen nenadávala, tak musím přiznat, že bych si tam vybrala určitě více než 15 věcí ♥  Jen si prostě myslím, že v Domažlicích, se takové věci těžce uchytí, když budou předražené. Rodáci si sice sem tam něco koupí (ale málokdy), Němci se možná kouknou, půl hodiny budou kolem svých oblíbených věcí chodit a zase odejdou (bez ničeho). Tak trochu mám podezření, že to možná pán ani zas tak prodat nechce a má k tomu vztah (proto ty ceny). Já se mu ani nedivím, dělala bych to stejně jako on a každý den se těmi poklady kochala. A možná to je  prostě jeden z posledních, který si své práce cení, možná ty poklady mají takovou cenu a on doufá, že jednou zazvoní zvoneček nad dveřmi a bude tam někdo, kdo jeho práci ocení :)

Když jsem teda ty věci nevyfotila....

taková rychlá skica, jak vypadalo sezení potažené vínovým sametem, vše bylo krásně vyřezávané......ale cena byla nad 90 000 Kč ...hahahah ...fakt super cena XD hned si koupím 

Ve vitríně jsem si všimla kovové plachetnice, ani ne příliš veliké, tak nějak akorát na uchopení do ruky a cena? 23 000 Kč hahah... tak jestli je z pravého stříbra, tak možná...ale stejně :-D už živě vidím, jak se prodá. Taky mě zaujala malá vyřezávaná truhlička s motivy růží, zaarmovaný velký motýl, staré lékařské láhve, album litografií, chodské obrazy a sošky, čelo postele v kterém je zabudovaný rám na fotografii, secesní zdobné rámečky a kabinetky. Dale mě zaujala láhev v které byl kříž, miniaturní věcičky a suché květiny. Pro mě tak trochu záhadnou věcí plnou symbolů, dost zvláštní asi jako láhve, ve kterých jsou plachetnice. Našla jsem podobnou věc  na internetu, tak aspoň názorně ukážu, jak to vypadalo. 

♥ floral ♥

Nedalo mi to, abych si svůj šuplík opět nevyfotila a někam ho opět nedala, jsem na něj pyšná. Kdo ví, kolikrát se tady ještě objeví :-D Poslední dobou šidím malování a čtení, a zřejmě brzo začnu, možná zítra, protože mi chybí, takové to odreagování se něčím. Před chvilkou jsem si četla, že umělec, který přestane malovat, jakoby spáchal emocionální sebevraždu.. true story, a proto zítra (po dávce mučení/učení) se do něčeho vrhnu....a taky do čtení Villete od Charlotte Brontëové, čekám příběh podobný Janě Eyrové, kde se bude chudá guvernantka potloukat pochmurnou krajinou...snad mě to nezklame :)

nad postelí mi bude viset lapač snů, který se bude po malých lapačích ...konečný výsledek ukážu ;-)

aaach, taková blbost a tak se mi líbí :) (starý look je dobrý look)

málokdy nosím, co sama vyrobím...tady jsem své pravidlo porušila a tyhle dva krasavce nosím s láskou... ten se zlatým řetízkem vypadá, jakoby na něm byly zavěšený opály nebo měsíční kameny (ale nejsou hahah...)  a na druhém jsou zavěšené růženíny a avanturín :) ...co jsem si tak vyčetla, tak tyto dva kameny jsou dobré na psychickou stránku člověka...takže se mi teď, zdá se dost hodí hahah )

sea witch

sea witch by simona-kusnirikova featuring metal wall art

when i found someone i don't want to know

Myslela jsem si, že mě už nic nepřekvapí, ale opravdu ano. Samozřejmě jsem věděla, že lidi na Slovensku jsou striktnější, více zahloubaní do náboženství (až tak, že zakazují antikoncepci dívkám a hovor stočený na téma smrt je hned zahnán do kouta). Možná, že něco bude na tom, že v chudších zemích bývá více alkoholu a víry. Nechci tím ale Slovensko odsuzovat, nebo na něj útočit. To ne, ale dnes mě něco tak zarazilo, že jsem se nad touhle zemí hlouběji zamyslela a děkuji "B-bohu", že tam nebydlím. Nikdy jsem neměla ráda fanatismus, nebudu se o křesťanství moc rozepisovat raději, ještě bych měla pak problémy hehe.

Dnes mi jakýsi nitranský chalan napsal....no tak dobře, proč ne. Ale po otázce, proč mám ráda starožitnosti, staré věci, co na tom vlastně vidím, že mu to přijde divné....jsem se trochu pozastavila, protože na tohle se mě snad ještě nikdo nezeptal. Tady to lidé berou jako normální věc, v každém městě antikvariáty, starožitnictví, v každé domácnosti poděděné věci, ale zřejmě tomu je tam jinak. Musím podotknout, že když jsem v Nitře byla tak jsem opravdu nemohla žádné starožitnictví najít...eeeh. Tak jsem mu odpověděla, že nevím proč, mám to tak od malička. Pověděla jsem mu, že je to spíše životní styl, a že když nemohu žít v té době, tak aspoň "jakoby" v té době. Na to mi odpověděl, že jemu se to naopak vůbec nelíbí, že by se těch věci bál. Přeci v tom spala a třeba umřela nějaká babička. Tak po tomhle jsem měla opravdu dokořán otevřenou pusu, nechápu jeho myšlení a myslím, že kdyby smýšleli všichni jako on, tak by bylo nejen památkám ale i všemu historickému konec. Ani nechci popisovat jak nepříjemný mi byl a jak nerada jsem odpovídala. Ale je to slušnost. Pověděla jsem mu, že je mi to jedno, smrt je koloběh života a tak na starožitnosti koukat nemůže. Napsala jsem, že mě naopak tyhle věci inspirují, okultismus atd. a odpovědí mi bylo " A ty věříš v temnotu, nebo co...něco v tom smyslu, jestli jsem satanistka a nevěřím v Boha" .... Opravdu, tak jak jsem se nasmála po tomhle, jsem se nenasmála dlouho. Nebudu mu to vyvracet, stejně by to bylo vysvětlování do tmy...takže všichni kdo máte rádi historii, jste asi následníci temnoty XD ...a tak jsem odvětila, že nejsem na ničí straně "ani na straně dobra a ani na straně zla" a tak se kluk zřejmě pokřižoval a utekl za maminkou. Nešlo to a musela jsem to tu napsat. 

 Svět je stále omezená skříňka a mnoho nábožensky-fanatických lidí je jen ovečkami hlavou narážejícími do zdi. Škoda...jen mě to zklamalo. Sdad takového člověka už nepotkám. Konec hlášení hahaha

Christmas ♥♥

Dostala jsem vše, co jsem moc chtěla, vše co mám ráda :) Jantar je pro mě důležitý a vždy jsem šťastná, když nějaký šperk s ním dostanu. No není krásné dostat slzu stromů zasazenou do stříbra?  ♥♥ ..poslední dobou se dost učím, a jelikož se mi nejlépe učí ve vaně tak mám velkou spotřebu pěny do koupele...takže mi přijde vhod ;-) a Samsung Galaxy Tab 3? ...to je třešnička na dortu, na které jsem teď závislá ♥♥

Všem přeji Merry Christmas to all!!! ♥♥

sad/happy days in Prague

Nevím jak bych formulovala tenhle výlet, nevím, jestli se mi líbil nebo ne.  Ale i přesto si nemyslím, že to je něco mezi.... někdy si říkám, že bych si tam spíše zajela kvůli a jen pro focení a né pro nic jiného....člověk někdy téměř neví, že v Praze vůbec je...a tak neví, zda se mi tam líbilo či ne...vím jen...že jsem byla v Praze, no. haha :-D

♥ forest ♥

Dnešek byl smutný, ne, protože by se něco stalo, ale protože takový den prostě byl. Jestli tím krajina brečela po létu, nebo to byla předtucha...nevím. Setkalo se více věcí, které mě utvrdily v tom, že ne pátek 13. prosince je dnem smutným... ale sobota po něm...bez důvodu...prostě smutná.... Rozhodla jsem se, že chci vyfotit mlhu v lese a snažila jsem se vyšplhat na nekončící horu, u které jsem to ale vzdala...opravdu jsem vice než hodinu a půl šplhala do kopce a konec nikde....krajina se měnila...od normálního lesíku, kde je sem tam uřezaný strom, zem pokrytá listím a holé stromy do stále větší mlhy, vlhkého vzduchu, kde byl špatný tlak ...ony spadlé větve už nebyly opuštěně holé, ale hojně pokryté lišejníky a mechem. Stále více přibývalo jehličnatých  lesů a vše bylo víc bujné a zelené...jen já na pokraji omdlení a se špatným tlakem...a když jsem tam, kde podle mě měl být konec uviděla rozdvojenou cestu, která vedla zas nahoru....tak jsem to vzdala. No, i když jsem to vzdala, tak jsem si udělala hodně emocí. Nadšená i smutná.  Plná energie i na omdlení. Díky mlze a neustálému kapání kapek z větví, tomu tichu a atmosféře kolem mi bylo až smutno a když jsem se blížila ke staré vodárně tak v ní začaly výt všichni psi, a to jich nemají málo...tak plačtivé vytí ...a poté, co jsme prošli výt přestali. Zvláštní....síce jsem doma skončila se zimnicí, smutné pocity mi zůstaly, ale nelituji. Moc krásný zážitek :)