news

Po dlouhé a dlouhé době jsem dávám příspěvek a pár fotek. Můj svět je teď jednotvárný, jen se učím, opakuji učení, sem tam pracuji na dreem catcher náušnicích (příspěvek o nich sem dám jindy) a vše se opakuje dokola. S tátou pracujeme na komodě, která se vzhledově změnila o 100%,  je zbavena předešlého laku a podstavce a já přemýšlím, jaké úchytky sehnat a kde, jakou udělat vrchní desku a zda-li na ni udělám mozaiku, kde sehnat vyšší nožky (dokonce jsem i přemýšlela, že se mrknu na smetiště haha, protože jedna vyšší nožka stojí přes 200 Kč a mi jich potřebujeme 4), jak udělat patinu. Ona patina ani nebude tak jednoduchá jak jsme si původně mysleli. Po sundání staré vrstvy komodu obrušujeme atd. ale praskliny a podobně zatmelovat nebudeme. Když má mít komoda starý vzhled tak nedostatky budou jen slušet. V budoucnu ji čeká opalování, kdy zvýrazníme texturu dřeva, po té potřeme tenkou hnědou vrstvou a po té bílou barvou. Ke konci přijde už jen šmirglování, tvorba patiny a lakování....a vlastně rozhodování jaké úchytky a co dál bude zásadní až pak...no stress.

V budoucnu se chystám "sama" předělat skříň (vitrinu), kterou jsem ukazovala v předešlém příspěvku, ale tentokrát celou podle mě a i vše budu dělat sama, a když něco udělám špatně tak to bude jen moje věc, jelikož vzkřísit tu vitrinu byla jen moje iniciativa. Tentokrát vše bez pomoci a bude jen a jen moje. Už přesně vím jakou barvu použiji a jakou techniku použiji...bude to divočina a dost v gypsy stylu ♥

nešlo se v nich nevyfotit :-D ...dost steampunk potkal Lady Gaga

tak tady je krasavice, nahoře koupím dřevěnou desku+ plus nožky ještě

pohled zepředu

zkouška patiny

Dál jsem v poslední době navštívila ateliér kde nakupuji výtvarné potřeby a jiné věci, po vstupu těmito dveřmi je stará hala zaplněná obrazy krajin Domažlicka a aktů, voní to tou nejlahodnější vůni, kterou ne každý miluje a která štípe v nose. Nalevo jsou prosklené dveře do obchodu s výtvarnými věcmi (žádné dětské papírnictví si nepředstavujte hahah) a napravo prosklené dveře do atelieru umělců .....prostě to tam miluji ♥

člověk toho moc nekoupí a stejně platí jak duha ach jo :-((

...........................

Akvarelové barvy se mi už nevejdou tam, kam by měly, tak jsem vymyslela další pouzdro ;-) Jak stvořené pro ně, přesně velikostně...

další novou-starou věcí jsou tyhle kůže, které jen bůh ví na co budu mít ale i tak jsem ráda, že je mám...jestli to bude uvnitř nějaké truhly, nebo součástí šperku...nebo něco jiného.....nevím haha XD  (dostala jsem je od babi)

 ------------------------

A mezi další novinky patří taky....

New look svetr s třásněmi 

 ..a ještě další oblečení (ale to jsem dávat nebudu, protože by tu bylo nekonečno fotek a já jsem stejně nejvíc pyšná na tenhle svetr ♥♥

Hanging Lanterns With Candles

stránka, kde jsem našla návod

Našla jsem mnoho obrázků zavěšených sklenic, které převzaly funkci závěsného svícnu, ať už zavěšené za pomocí špagátu či drátku....a nebyla bych to já abych něco nezkusila hahah. Podle mě výsledek není až tak zlý. Sice se mi to nikam nehodí, ale jen jsem se přesvědčila v tom, že využít v téhle době jde všechno! :-)A mít tak zahradní sešlost, nebo to využít v nějakém světle vyzdobeném pokoji...tak to není špatný nápad.

Trochu mi to připomíná staré mořské skleněné bojky, které byly taky takto "obtentované" špagátem a na film "Zrozen z moře", kde hlavní hrdinka sbírala vyplavené poklady a ve sbírce měla právě ony bojky v zelené barvě, propletené špagátem.....možná bych tuhle závěsnou svíčku mohla nazvat "starou bojkou"

What i found inspirating

ve velké dílně je světlo, které křičí industrialismem a po opravě :-) dočká se :-)

táta tuhle skříň už zavrhl, že ji není pomoci, ale já jsem přesvědčená o opaku...má svého ducha a budu se snažit jí opravit ať to stojí, co to stojí...

stará váha, která jako by křičela, že chce opravit....a navíc mě zaujala zelená barva...už to vidím živě, zrenovovaný

nevím, co to je, ale stejně se mi to líbí, a taky s tím něco provedu... (nápis Viktor Souček Prague)

závaží, které jsem našla u obilí v jedné z dílen ..počítám, že se to v budoucnosti opraví a vystaví

Poslední dobou nacházím, že na některé věci měním názor, že hranice toho, co se mi líbí se rozšiřují. Od dob střední, kdy pro mě existoval jen baroko, rokaj a přezdobenost. Když se řeklo historie, tak se mi vybavilo pouze tohle a zásadně jsem zavrhovala středověk a dobu po Art Deco, po které pro mě bylo už jen období temna. Asi se nikdy nezmění, že bych dostala jiné zájmy než mám, asi se nikdy neodvrátím od proudu, kterým plavu, i když plavu sama a často proti proudu. Trochu se mi ale "to, co mám ráda" rozšířilo a neshledávám na tom nic tak strašného. Spíše se tak trochu divím, že jsem byla tak nesmyslně omezená a slepá k některým věcem. Věci nemusí být přezdobené, jak tomu kázali v rokoku aby to mělo kouzlo minulosti. Něco krásného může být i na surové kráse. Například se mi poslední dobou moc líbí vymýšlení interiérů, dekorů... využití mnoha materiálů, jako například kůže, kamene, cihly (pálené), dřeva, kovu...(ne ale využití umělých látek jako plastu atd..), rustikální-industriální styl, tak trochu steampunk, ale ne příliš. Nikdy mě neopustí záliba ve věku nevinnosti a viktoriánské doby ale jen se více zaměřuji na aspekty, které byly typičtější pro lid kolem, a ne jen pro společnost ze salonů. Líbí se mi první práce s železobetonem, které svoji dobu proslavily a z něčeho, co je dnes "normální" dělalo v určité době věci "výjimečnými ". Kdy to co za nás dělají stroje, bylo ruční prací a potem lidí. Líbí se mi Eiffelova věž, první mosty z železobetonu, materiálu budoucnosti, který byl okořeněn uměním minulosti, ornamenty a štítky, rámečky a jinými zdobeními. Inspiruje mě historie ale i samotná příroda, která je tu tak dlouho a jako jediná se nemění. Stromy jsou stále stejné, silné a vyrůstající do nebes jako stropy chrámů. Vše má stejnou, nebo podobnou barvu jako tomu bylo před stovky let, a i zvířata jsou stejná. Jen mi se měníme, naše styly měníme a tím měníme celý svět a i to, co by jsme měnit neměli. Já pláču, když vidím novostavby, které postrádají ducha a jsou už předem dané, že jejich trvanlivost bude tolik a tolik let. Vždycky se mi líbily staré domy, a bylo mi líto, když dal někdo přednost novostavbě před starším domem. Je to věc názoru, já vím. Přesto mi to rve srdce, když vidím zanikat zámky, hrady, krásné viktoriánské domy, i domy z jiných období (např i domy z 20. let atd). Ale na druhou stranu občas najdu fotografie starých opuštěných domů obrostlých stromy, přírodou, kde to co člověk opustí, příroda neopustí nikdy a sama se postará. Tak nějak v tom smutném a opuštěném místě vidím harmonii nad věcmi...proto mají zříceniny něco do sebe. Kde kameny stěn obrostou mechem , například zůstane průčelí či sloup a kolem něj se táhne břečťan či jiné popínavé rostly. (To je tak trochu můj osobní sen, zahrada kde plot je z pálených červených,starých cihel, obrostlý popínavými rostlinami). A hlavně v poslední době jsem zjistila, že nacházím mnoho krásných věcí i v dílnách, kde voní rez, olej a staré nářadí. Člověk by si řekl, že tam není, co najít ale naopak... s tím jak se mi čím dál víc líbí styl starých stodolen, věci, které by jste našli jen v tom nejvíc zablešeném bleším trhu a v tom nejposlednějším starožitnictví a bazaru, věci z dílny po dědovi, které zrestaurujete, které nejsou příliš staré ale příběhy díky dědovi a vzpomínkám stejně mají, věci, které byly užitkové ale vy je přetvoříte k obrazu svému a uděláte z nich úplně něco jiného. Třeba i novou funkci jim dáte. Onen "INDUSTRIÁLNÍ STYL", který se do mého srdce stále více snaží prodrat a já se tomu neumím ubránit. Vůni těchto věcí jsem milovala ještě dřív než tyto věci samotné. Zajímají mě i věci staré i jen několik desítek let, polo zničené věci a patina, ledabyle posázená bylinka v malém kbelíku, v staré plechovce nebo ve starém truhlíku, staré knihy s utrhnutými stránkami, luční květiny v staré láhvi od piva, nažloutlá krajka, když je každá židle u stolu jiná, která bývala zářivě bílá, svíčky udělané ze zavařovacích sklenic a jiné jakoby narychlo udělané věci, přetvořené užitkové věci a věci vytvořené s velkým a otevřeným srdcem. Na nedokonalosti je něco tak moc krásné. ♥

Small World in Big city

Pár zachycených momentů věcí, co se mi líbí (až na první fotku, kde jsem s partou). Spojení starého s novým, urbanismus a přetrvávající historie, která nezmizí i přes snahu vandalů. Smutná, obrovská...a přece tak malá Praha ♥

My new cabinet of curiosities

Tak konečně ...už tak dlouho jsem chtěla svůj kabinet kuriozit, kde bych si vystavila nejzvláštnější věcičky, mušle, pírka, kosti a elixíry ♥ a dokonce je i v barvě jakou jsem chtěla. Už jen vymyslet, kam ho dám či pověsím. Jestli bude na stole, zdi či na klavíru ;-)

instagram (už zaplněný kabinet)

My handmade jewellry "Moonlight shadow"

Šperky jsou směsicí gypsy a mori stylu, prodchnuté něžnosti, nadpozemskosti, a někdy i bizarnosti. Z každého člověka udělají éterickou bytost. 

•Kala•

náušnice, které tvarem připomínají květinu s pestíkem

řetízek je zakončen průhlednými broušenými korálky ♥

•Závojíček•

Tyto náušnice jsou zakončeny fialkovými kytičkami, které visí na měděném řetízku.

•Gypsy•

Stejně jako ostatní kousky i tenhle vypadá jemně, díky použitému tenkému měděnému řetízku a krajce, kterou zdobí malé, barevné střapce. Dál jsem náhrdelník ozdobila lískem, stříbrnou květinou a penízkem.

•Fairy tale•

Měděný řetízek je doplněný korálky renesančního stylu v zelenkavé barvě. Stejnou barvu má i malá vlaječka a poslední částí je bílá krajka, který jemnost celého výtvoru podtrhuje.  Myslím, že tahle věc se hodí pro každou lesní vílu