Tak jde čas

Trochu na mě dýchla Anglie, když jsem se dnes prohrabovala skřínkami a vyhazovala plno věcí po babi, Miluji staré věci a najdu si vždy něco i tam, kde by nikdo nic nenašel. Dneska jsem byla smířená, že to vše harampádí kolem, kýčové sošky, flekaté ubrusy a špinavé skleničky budou asi jediné, co uvidím...ani jsem nic nečekala.  Jsem dost překvapená a ráda za tuhle rudou dečku a haldu látky s růžemi....už i vím, co s ní provedu. Použiji ji na povlaky na polštářky, které budou v ateliéru. Má představa ateliéru se už rýsuje, všechny trámy natřu na bílo (bílá patina), pracovní stoly budou bílé. Skříň, kterou zabydlují červotoči bude taky patinově bílá a v ní pruhované krabice naplněné korálky, drátky, stuhami. Stará jednolůžková postel bude u zdi jako gauč a na ní budou právě tyhle polštářky.....budu se snažit o co nejsvěžejší look a tenhle sad plný růží mi v tom pomůže.

jako od Karkulky....

Je mi jasné, že je to "výstřelek" ze 70.let .......ale co, nějak mi to tentokrát nevadí 

A tahle růže mě stála kůži, a to opravdu. Sice jsem si to vesele malovala venku na sluníčku, ale druhý den už jsem se nemohla ani pořádně vyspat....tak seškvařenou kůži jsem nikdy ještě neměla....a to přímo za krkem...auuu, jen pomyslím.....víc než týden hororu :-/

umělecký pořádek  a obraz opium

tyhle dny jsou deštivé a chladné, nebe plné mraků a nadějí

musela jsem si v Plzni v Zoo vyfotit tenhle skleník......taky chci jednou takový

Apache z Paříže......nedodělaný a budoucí  (nevím jaký budoucí..) příspěvek bude právě o tomhle obrázku 

3 věci, které mi zpříjemňují dny 

industriální/průmyslové světlo do ateliéru (musí se zrenovovat)

Cik Cak lampa nad stůl do ateliéru (musím ještě cik-cak část nastříkat na stříbrnou barvu)

neodolala jsem jim v NANU NANA(ale asi se u mě neohřejí, kdo ví)