♥Prague♥

Den se sešel se dnem, navštívila jsem Prahu a kamarádku, něco "pokoupila" a navštívila Obecní dům a výstavu "Secese- Vitální umění 1900". Sice jsme byly i na Holešovice fashion marketu, ale zřejmě to už jsou věci mimo mě. Samozřejmě něco málo se mi líbilo, ale většina jsou jen obyčejná trika s potiskem (to bych asi zvládla sama), náušnice, které bych určitě zvládla i sama. Aby se neřeklo, tak jsem si koupila Cider- Cidre z Bretaně, který mne málem otrávil (nebo spíše přiotrávil) hahha. No, zřejmě už nejsem tak "alternativní" člověk jako dříve a ne každá akce "zadara" mě zabaví. Ale nevadí, protože to byla jen chvilička a den strávený v Praze byl moc pěkný. Nejlepší tečka nakonec byl antikvariát.♥♥♥

2 redheads

Fotky z výstavy nemám, protože když se někde píše nefotit, tak prostě nefotím...už z ohledu na výstavu a opravdu za každou cenu ty snímky nemusím mít....hlavně, že mám zážitek a ten se cení více než fotografie. 

A mé úlovky z antikvariátu

 jedna z mála knih, které od Waltera Scotta ještě nemám

shopping, friends and antiques

Zase po dlouhém čase jsem jela do Budějovic, příliš moc peněz jsem v kapse neměla ale dá se říci, že jsem pořídila více věcí než obvykle. Pár krajkových věciček, pár starožitností, pár dárků a štěstí je na světě. Když se k tomu ještě přidá to, že jsem po dlouhé době viděla přátelé, tak jsem nejvíce šťastný a nejvíce smutný člověk. Šťastná, protože jsem je viděla a smutná, protože jsem zase daleko, zpět v "ospalé díře". Chtěla bych tam jezdit častěji, a i budu. Někdy si říkám, že si určitých věcí vážím až pozdě. Říkám si proč jsem antikvariáty a starožitnictví nenavštěvovala častěji, proč jsem nekupovala více věcí...výsledkem je to, že když jsem byla tam, tak jsem si více vážila času doma a tam jsem to moc neřešila a nyní, když se karty obrátily, tak teskním zase po Budějovicích....ach jo... já nevděčnice :-D

krajkové šaty/tunika i halenka jsou ze sekáčů

svetr ze sekáče (broukárna)

vrchní brýle jsou od kámošky a spodní od další kámošky z Jižní Koree

dárky z Koree od kámošek

Etude house noční krém

součásti z nábytku, historické kování, části lustru a konstrukce na stínidla z jednoho zapadlého a krásného starožitnictví 

Antik shop ve starém pivovaru

K tomuhle antiku jsme se dostali jen náhodou, kdy jsme s rodinou navštívily historický den ve Staňkově, který byl sice tak nějak o ničem, ale alespoň jsme si koupily medovinu medex . Bylo to hned vedle starého pivovaru, kde jsem před několika roky byla v antikvariátu. 

Tehdy si pamatuji, že jsem byla moc nadšena a koupila jsem si bustu Athény, lampu, obrazy...ale bylo to tehdy levnější. Ale už je tomu několik let, a jaksi jsem se tam od té doby nedostala. Někdo mi říkal, že už mají zavřeno, ale já tomu nevěřila, protože za oknem byly vidět ještě věci. Dnes jsme si dokonce všimli, že mají rozsvícené lustry. Tak to bylo nevyslovené pobídnutí dovnitř. Opravdu antik stále existuje a opět po rocích jsme opěvovali onu starobylou krásu, ale za větší peníze. Kromě všeho jsem oprášila svoji angličtinu, protože majitelé byli z Německa, ale bohužel jsem odešla s prázdnou...kdo měl tušit, že tam skončíme, to bych si peněženku lépe připravila....Spíše je orientován na nábytek, lustry, koberce, zrcadla a obrazy.....drobnosti, které by nebyly předražené moc nenajdete ale i tak pěkný. Mám tam pár věcí vyhlídnuté, ale asi to potrvá, než si je koupím.....pár fotek jsem vyfotila, abych se o to kouzlo mohla podělit.

treasures

Člověk nikdy neví co najde a nikdy neví, k čemu mu to jednou bude dobré. Tohle heslo mělo mnoho sběračů a vetešníků, můj děda, který svým železem zahltil barák.  Dřív to teda bývalo horší, zahrada byla bizarně zdobená mnoha pomníky, které udělal a železem, které by se nehodilo ani na skládku.... někdy si ale říkám, že vše má nějaký smysl, dokonce i ten šrot. A čím více si myslím, že už nic nenajdu, tím více jsem pak překvapená. Ve staré zapadlé krabici jsem našla pár deček :-D u kterých už moc dobře vím, na co je použiji hahaha, ale nepovím.....to bude v příštím příspěvku ....v nějakém z budoucích...

Také jsem našla černé staré nitě, ještě z dob mládí mé babičky a dědečka. Na některých je psáno, že jsou z Bratislavy (SK), což je jasné, že musí být staré alespoň 30 let. V té době se babi přistěhovala do Čech, tak je asi přivezla s sebou. Jiné jsou odsud, z Chodska, ale je jasné, že budou taky cca. 30 let staré. Dříve bylo vše kvalitnější, když si muž koupil látku, tak vydržela několik desítek let, mnohdy neměly rodiny peníze na  další oblek (kde byly podobné nitě použity), stejně jako boty, které si člověk s sebou nesl ne jen 2 roky, jako je tomu nyní. Ze šatů a bot měli lidé větší radost, právě kvůli tomu, že to  byla mistrovská práce a hlavně kvalitní český/slovenský výrobek, ušit s velkou pílí. Nemohl si ho dovolit ani ten, kdo oblek šil, ani sám krejčí. Prostě produkt staré doby, který se rovná vysoké kvalitě. Někdo by možná nad tímto objevem jen povzdechl a šel pryč......já jsem ale nadšená za toto kvalitní zlato v podobě cívek s namotanou nití.... a také vím, na co bych dřevěné cívky použila (namotala bych si na ně krajky, stuhy). 

Úlovky z Chodských slavností

Letos se mé Chodské slavnosti nesly ve stylu neustálé konzumace potravin, velkého utrácení. Byla jsem už předem rozhodnutá, že si koupím nějaký nerost a taky se tak i stalo. Toto je můj Achátový přírůstek, díky kterému jsem nestihla představení dudáků (i skotských) v augustiniánském klášteře. Hold nic no. No není ten achát krásný?

Dále jsem si koupila amethyst na krk, tenhle styl se mi líbí už dlouho, jen bylo těžké ho najít :) 

Tohle byla asi nejdražší věcička z Chodských slavností, dost jsem přemýšlela nad normálním razítkem na inkoust a tímhle pečetidlem, pak jsem si ale vzpomněla na fantoma opery a co pro mne bude mít hodnotu i do budoucna a více vydrží :) Už se těším, až někomu pošlu dopis ♥

Stánek s touhle věcičkou byl podle mého názoru tím nejlepším, prodavač měl na hlavě buřinku, všude byly ručně vázané sešítky, krasohledy, pera s brky, vše v takovém tom "renesančně italském stylu"